Jan Erik Henriksen, vásihii maiddái dan áigge go lei sosiálhoavda Guovdageainnus, 80-logus dien lágán váttisvuođaid. Ii leat mihkkege ođas ahte seksuálalaš vealaheamit dáhpáhuvvet, gos nissonat, nuppelotjahkásaččat, ja beallešat mánát geavahuvvojit ollešat albmáin. Ovdalaš juovllaid jagi 2006 lei Henriksen okta gálduin muhtin Brennpunkt-dokumentáras mii muitalii ahte gilli ražai sullasaš áššiiguin 80-logus, almmá ahte suohkanajođiheaddjit morihedje.

- Lea olu mii čihkosis dáhpáhuvvá. Ja lea dehálaš muitit ahte rohcošeapmi ii leat Guovdageainnu-fenomena, muhto ahte dákkáraš áššit dáhpáhuvvet buot giliin ja gávpogiin, miehtá Norgga. Dađi bahát, de váilot dieđalaš dieđut sámi albmáid ja nissoniid gaskavuođas. Muhto ieš dat tabuat - veahkaválddálašvuođaid birra maid sámi servodat ii muital - leat illásteamit gos beallešat mánát, gánddat ja nieiddat gillájit, nugo mat inceasta ja pedofiliija, lohká Jan Erik Henriksen.
SÁNÁG psykologa Anne Lene Turi duođašta Henriksen analysa. Son ii loga rihpamiid dahje eará seksuálalaš illástemiid dáhpáhuvvat sevdnjes luoddaguoras, muhto ahte illásteamit dáhpáhuvvet ruovttuin, bearrašis, ustibiid ja oahppásiid gaskkas, ja ahte gándamánát hárve ohcet veahki maŋŋil rohcošemiid, muhto ahte nieidamánát leat čeahpit muitalit dáhpáhusaid birra.

Veahkaválddálašvuođaseminára
Veahkaválddálašvuođasemináras, man sámi nissonorganisašuvdna Sáráhkká lágidii Guovdageainnus, de jearai psykologa Anne Lene Turi, ahte leago nu ahte sohka orru jienajávohaga ja čiehká veahkaválddálašvuođaid? Leago nu ahte olles sohka heahpanaddá go muhtin sis lea feilejeaddji, šaddá oaffarin njoarasmahtti, loavkašahtti áššiid geažil? Leago dat duohta? – Leago min kollektivisttalaš guottuin sevdnjes bealli? Dáhpáhuvvá go ahte mii oaffaruššat ovttaskas olbmuid nu ahte stuorrabearaš/sohka bisuha harmoniija ja stabilitehta? Vai leago nu ahte sohka váldá vára individain, go sii leat losses dilis?

Turi lohká ahte váttisvuođaid garvit ja bagateliseret leat tabuat mat leat áibbas dábálaččat servodagas. Go olbmot háleštit rohcošemiid birra, de eai buohkat jáhke dáhpáhusaide, ahte dát sihkkarit leat ”badjelmearálaš reakšuvnnat.” Turi mielas orru leamin nu maiddái Guovdageainnus, ahte ollugat eai balljo váldde rohcošan-áššiid duođas, ja duššin dahket dáhpáhusaid. – Leat go tabuaid mearkkašumit rievdan áiggiid čáđa? Sex-tabuat sáhttet geavahuvvot láhttenvugiid kontrolleret nu ahte illásteamit eai dáhpáhuva. Muhto tabua sáhttá maid váikkuhit váilevaš rabasvuhtii seksualitehta guovdu, mii fas sáhttá duddjot veahkaválddálašvuođa. Ođđa áigásaš servodagas lea rabasvuohta rehkenaston okta dain vugiin mo kontrolleret láhttenvugiid olbmuid gaskkas.

Loguid muitalus
Ovddeš sosiálhoavda, Jan Erik Henriksen lea systemáhtalaččat geahčadan dan dokumentašuvnna mii gávdno dáid seksuálalaš vealahemiid birra Guovdageainnus, nugo mat mearrádusaid, áššeprotokollaid, aviisačállosiid ja notáhtat gitta 1980-logu rájes ja erenomážit 1989 dálvvi. Muhto maiddái dokumentašuvnnaid, ja riikkamedia muitalusaid dáid 2005-2006 Guovdageainnu-áššiin, dasa lassin lea son geahčadan dálá dutkama mas lea fokus sápmelaš albmá ja nissona gaskavuođas.

Dá lea oassi das maid Henriksen muitalii iežas logaldallamis sámi nisson organisašuvnna Sáráhká veahkaválddálašvuođasemináras Guovdageainnus, njukčamánu 2. -3. beivviid 2007, ja mat duođaštit mo illástan-áššit leat gieđahallon:

- Dearvvašvuođa- ja sosiálstivra čálii iežas jahkedieđáhusas 1988:s ahte lea sakka balahahtti, go rihpan-áššit leat lassánan suohkanis.

- 1988 geasi čállá áviisa Dagbladet ahte Guovdageainnu leansmánni váruha nissonmátkkálaččaid sámi olbmáid vuostá.

- 1989:s duođašta sosiálhoavda (Henriksen) áviisii Nordlysii, ahte lea leamaš sierra áššin Dearvvašvuođa- ja sosiálstivrras, ja mii maid lei čállon 1988 jahkedieđáhusas, ahte dađis eanet áššit máiguin kántuvra barggai ledje illástan-áššit.

- Váldosiiddus áviisa Nordlys: ballán nissonat guđđet suohkana.

- Guovdageainnu sátnejođiheaddji lohká mediai ahte son ii jáhke dilli lea nu vearrái go dan maid suohkana Dearvvašvuođa- ja sosiálstivra raportere, áviisa FD, 15.3.1989.

- Suohkana jođiheaddji hilgot ášši, gohčodit rohcošan-áššiid: ”gielisin”, (Dearvvašvuođa- ja sosiálstivrra jođiheaddji áviisii FD, 15.3.1989).

- Jahki 2005: NRK Sámeradio muitala ahte Guovdageainnu servodagas leat olu rohcošan- ja rihpanáššit politijaide váidon. Riikamedia maid beroštitšgoahtá áššis.

- 2005 miessemánnu: Oarje-Finnmárkku politijt ožžot bagadeami Kriposis, maŋŋil maiddái báikkáláččat (stedlig bistand).

- 2005 geassemánnu: Álbmotčoahkkin Guovdageainnus, maŋŋil media čálašemiid

- 2005 čakčat: Nuoraid magasiinna Š bláđi juornalisttaguovttos Sara Beate Eira og Ante Siri čálliba ”nuoraidprostitušuvnna” birra, mii dáhpáhuvvá Guovdageainnus.

- Juovlamánus seammá jagi: Olmmáijoavku Dievddut ásahuvvo soahtat seksuálalaš vealahemiid vuostá.

- 2005 juovllaid áigge: Guovdageainnu várresátnejođiheaddji áššáiduhtton rohcošan nuppelot jahkásaš nieiddain.

Váidojuvvon áššit
Leansmánni kántuvrra logut, áššit mat leat dutkon:
Jagi 1988:s ledje 2 rihpan geahččaleami, 2 rihpama, 2 inceastaášši ja 1 illástanášši beallešat mánáin mat váidojuvvojedje. 1989:s ledje njukčamánu 18. beaivve rádjái čuovvovaš áššit váidojuvvon politijáide: 2 rihpan geahččaleami, 1 rihpan. Lassin bohte suohkandoaktára logut rihpamiin 1988 rájes gitta njukčamánu 1989 rádjái:

2 nissona ja 2 beallešat máná (Gáldu: Ságat, cuoŋománu 15. beaivve 1989:s). Sosiálkántuvra rapprterii 19 dáhpáhusa 1987 rájes gitta 1989 njukčamánnui (Gáldu: Notáhta Dearvvašvuođa- ja sosiálstivrii, cuoŋománu 27. beaivve 1989:s)

Politijáid logut 2005:s: 4 rihpama, 4 illástan-ášši beallešat mánáiguin vuollil 16 jagi, 4 lobihis porno, 4 loavkidahtti láhtten (krenkende adferd), 1 rihpan geahččaleapmi, 1 seksuálalaš dahku, oktiibuot 18 váidima.

Eanet rabasvuohta
- Hui ollugat eai goassege váidde politijaide veahkaválddálašvuođa maid leat vásihan, muhto soapmasat muitalit doaktárii, sosiálkántuvrii, Mánáid- ja nuoraidpsykiatriija guovddážii dahje Psykiatriija nuoraidjovkui, muhto áššit eai dan dihtii alohii váido, dan sivas go ollugat ballet dan lassi noađis maid politiijadutkan ja diggeášši buvttášii, lohká Jan Erik Henriksen. Seammás moaitá son sámi media go oktageardánit nisson ja nuppelot jahkásaččaid vealaheamis beroštit, dan sivas go buot dutkan čájeha, ahte maiddái beallešat mánát, nugo mat nieidamánát ja gándamánát, gillájit rohcošemiid.

Jan Erik Henriksen jáhkká okta dain sivain manne Guovdageainnu suohkan 80-logus hilggui duođas váldimis seksuálalaš veahkaválddálašvuođa áššiid, lei dat go servodagas lei fokus sámi institušuvnnaid huksemis, ja dákkáraš proseassas eai astta olus eará, ja media ságat muosehuhtte. – Muđuid jáhkán ahte sámi suohkanat ja organisašuvnnat 70-80-logus ledje hárjánan ovttajienalaččat ákkastallat, nu ahte dien láhkái fitnejedje doarjaga. Dien áigge lei Guovdageaidnu hárjánan báikkálaš media negatiivvalaš ságaide, ja danin dulkojedje dien áigge rohcošan-áššiid hui negatiivvalaččat.

- Dán áigge leat sámi servodagat sakka eanet hárjánan media čálašemiide, maiddái dáid negatiivvalaš. Dalá áigge garve váttisvuođaid eai ge oahppan, dál eai hohpohala, dohkkehit eanet. Dien áigge ii lean suohkan, iige sámi servodat laddan dahje doarvái ”oahppavaš” hálddašit dien lágán váttisvuođaid, jáhkká Henriksen.

Veahkaválddálašvuođa doahpagat
SÁNÁG psykologa Anne Lene Turi muittuhii Sáráhkká veahkaválddálašvuođaseminára oasseváldiide ahte gávdnojit máŋggalágán sekuálalaš illásteamit, maid omd. nuorat vásihit. Son namuhii doahpagiid nugo oađđinrihpan, oahpesolbmuid-rihpan, nachspielrihpan, fallehan-rihpan, ovttaahkásašrihpan, olmmáirihpan ja ”Date-rape”, seammáahkásaš-veahkaválddálašvuohta, ja seksuálalaš veahkválddálašvuođat ja inceasta.

Turi definere seksuálalaš veahkaválddálašvuođa čuovvovaččat:
- Seksuálalalš dahku maid mánná/nuorra ii sáhte áddet, masa ii leat láddán, iige sáhte daguide informerejuvvon miehtat, iige ollásit  áddet váikkuhusaid
- Dahku gutnehuhttá máná/nuora integritehta
- Ollesolmmoš duolbmu máná/nuora iešheanálašvuođa, dahje geavaha iežas fápmoposišuvnna mii lea ollesolbmo dárbbuide heivehuvvon
- Seksuálalaš dahku mii rihkku sosiála tabuaid mat leat bearraša siskkobealde, dahje leat lobiheamet
- Seksuálalaš dagut gaskkal ovttaahkásaš mánáid ja nuoraid, mat sisttisdollet dájuheami, bággehallama, áitagiid dahje veahkaválddálašvuođa, maid inkluderejuvvo definišuvdnii.

Easttadeapmi
Psykologa Anne Lene Turi bargá dál 40% virggis Guovdageainnus Mánáid- ja nuoraidpsykiatriija poliklinihka (MNP) ovddas ja su bargoskihpar Margrethe Bals ges Sámi nuoraidpsykiatriija joavkku (PNJ) ovddas. Goappašat ossodagat gullet SÁNÁGii. Dát lea okta dáin doaimmain maid Guovdageainnu suohkan lea ásahan hehttehit ahte seksuálalaš illásteamet dáhpáhuvvet, amas mánát ja nuorat gillát.
- Min bargu lea fuomášuhttit mánáid ja nuoraid, ahte sii ieža mearridit iežas goruda ja seksuálitehta badjel, ja ahte seksuálitehta galgá leat juoga čáppát, juoga maid ieža válljejit, iige masa dájuhuvvojit dahje bággehallojuvvojit. Ja lea dehálaš muitalit jos vásihit unohisvuođaid ja illástemiid, go de lea sáhka lobihis daguin, lohká Anne Lene Turi.

Sms šuohkiheapmi
Muhtin áviisa Finnmark Dagblad lohkki čálii čuovvovaš gažaldaga ávisii, muitalii Anne Lene Turi Guovdageainnu veahkaválddálašvuođasemináras, ja siterii muittu mielde: ”Manne lea nu ahte Kárášjoga iešsoardimat leat álgoálbmot-váttisvuođat, muhto rohcošan-áššit Guovdageainnus fas Guovdageainnu-váttisvuođat?” Ovddeš sosiálhoavda Jan Erik Henriksen čujuhii dan erohussii, ahte 80-logu rohcošan-áššit ledje čatnon vearredahkkiide, sámi albmáide, muhto 2007:s, de dát gohčoduvvo erenoamáš Guovdageainnu-váttisvuohtan.